Formát, v jakém posíláte elektronickou poštu,
je velmi důležitý zejména pro příjemce pošty. Ne všichni uživatelé
pracují na stejné platformě a dokonce se stejným poštovním programem jako
vy. Většina dnešních poštovních programů umožňuje uživateli přepnout
zprávu do příslušného formátu, buď jako Prostý text nebo do formátu
HTML.
Prostý text si většinou dokáže přečíst
každý, jste ale ochuzeni o formátování, tzn. nemůžete nastavit barvy v
textu, velikost písma, vkládání obrázků do textu apod.
Formát HTML umožňuje upravit dopis,
jako by jste ho napsali např. v textovém editoru. Jeho čitelnost pak závisí
na tom, jakým způsobem jej bude příjemce číst. Nese s sebou ale jedno velké
nebezpečí. Formát HTML umožňuje vkládat speciální části, kterým se říká
skripty, a ty mohou mít za následek spuštění nějakého programu
(nemusí být ani ve vašem počítači), který se zahnízdí v počítači a
koná zde nekalou činnost. Znáte jej nejspíše pod názvem internetový červ
nebo Worm.
Když si již zvolíte příslušný formát zprávy,
nemáte ještě úplně vyhráno. Nyní přijde na řadu tzv. kódování češtiny.
Čeština (ale nejen ona, např. ruština s azbukou apod.) využívá speciálních
znaků, kterým říkáme diakritická znaménka. Ta nám umožňují psát nad
písmenky háčky, čárky, kroužky atd. což v anglicky psaném textu
nenajdete. Jelikož nebyl dodnes určen konkrétní způsob kódování, je jich
celá řada a každý si používá jaký se mu zachce. To pak vede k tomu, že
si místo krásných libozvučných slov čtete ve zprávě změť znaků, ze
kterých lovíte vlastní obsah.
Nabízí se dvě řešení:
1.
dohodnout se na
nějakém standardu
2.
kódování
nepoužívat a psát cesky (místo česky), tedy bez diakritiky
Obě řešení jsou dosti svérázná, ale již
dnes se objevují první vlaštovky. Jsou tři skupiny uživatelů a každý si
tento problém řeší po svém. Jedni píší bez diakritiky, druhé nějaké kódování
vůbec nevzrušuje a píší si vesele dopisy bez ohledu na jejich příjemce. Třetí
skupina se snaží zvolit první řešení a domlouvají se na standardu. Mají
již první výsledky, které ještě nejsou úplně stoprocentní. Dohodli se
na používání dvou typů kódování, tzv. Windows 1250 a ISO
8859-2, k němuž se kloní více. Více informací se můžete dočíst na www.cestina.cz,
kde je například popsáno i nastavení kódování u poštovních klientů.
Určitě jste se již zamysleli nad tím, že Vám
může někdo e-mailovou zprávu zapřít, bude tvrdit, že od Vás žádnou zprávu
nedostal. Pokud se tomu chcete alespoň částečně vyhnout, můžete vyzkoušet
Potvrzení o přijetí nebo Potvrzení o přečtení e-mailu. Tuto
pomůcku si můžete zapnout ve většině poštovních programů při psaní
nové zprávy v nabídce Nástroje. Jakmile dorazí zpráva k příjemci,
odešle se o tom zpět na Vaší adresu informativní zpráva.
Zmínil jsem, že je to sice příjemné, ale ne
stoprocentní. Proč? Některé poštovní programy se ještě před odesláním
této informativní zprávy dotáží příjemce Vašeho dopisu, jestli Vám
chce toto potvrzení poslat a pokud se rozhodne že ne, jsme tam, kde jsme už
jednou byli (na začátku předchozího odstavce).
Poslední zajímavou vlastností e-mailu je možnost
nastavení její důležitosti. Standardně je pro všechny zprávy nastavena důležitost
normální, ale máte též možnost nastavit i důležitost (prioritu) vyšší
nebo i nižší.
K čemu se to používá? Představte si situaci,
kdy Vám chodí denně desítky (klidně i stovky) e-mailů a Vy je musíte projít
a zareagovat na ně. Pokud se ale u Vás objeví zpráva s vysokou důležitostí
víte, že jí máte dát přednost před ostatními (to ale neznamená, že ode
dneška budete veškerou poštu odesílat s vysokou důležitostí).
Důležitost zprávy nastavíte, podobně jako výše
uvedené potvrzení o přijetí, většinou v nabídce Nástroje (u MS Outlook
Expressu v nabídce Zpráva - Nastavit důležitost) při vytváření nové zprávy.
Nastavená důležitost zprávy se pak projeví většinou barevným zvýrazněním
nebo vykřičníkem u zprávy v seznamu zpráv.